Recenzia: David Levithan - Den co den

5. ledna 2014 v 0:35 | Marry |  Recenzie
Názov knihy: Den co den
Originálny názov: Every Day
Autor knihy: David Levithan
Počet strán: 344
Jazyk: český, anglický
Väzba: pevná väzba
Rok vydania: 2013
Vydalo vydavateľstvo: CooBoo

Úspešný román bestsellerového autora Davida Levithana.

Anotácia:
Každý deň sa prebudíte v inom tele, každý deň žijete život niekoho iného. A tak platí jedna jediná zásada - vyhnite sa tomu, aby si niekto všimol, že na jeden deň bývate v tele niekoho iného a nepleťte sa do jeho života. Všetko je v poriadku, až do rána, kedy sa prebudíte v tele Justina a zamilujete sa do jeho priateľky Rhiannon. Od toho okamihu všetky pravidlá, podľa ktorých ste až do teraz žili, prestávajú platiť. Konečne sa objavil niekto, s kým chcete byť deň čo deň.

Fan trailer:

O autorovi v skratke:
David Levithan - celým menom Benjamin David Levithan sa narodil 7. septembra 1972 v New Jersey. Pracuje pre spoločnosť Scholastic Corporation, kde pracuje ako redakčný riaditeľ a tiež je zakladajúcim editorom tlače PUSH patriaceho pod Scholastic Corporation, ktorý dáva šancu mladým autorom. Novela, ktorú napísal s Rachel Cohn - Nick a Norah bola v roku 2008 sfilmovaná.

Obálka:
Obálka je vôbec prvé čo si všimnete - to sa proste nedá nevšimnúť. Nemyslíte, že je nádherná? Ja áno.

Moje pocity z knihy:
A - tak si hovorí hlavná postava tejto knihy. Ale niekedy je celkom problém zistiť, kto to vlastne je. A sa od narodenia každý deň prebúdza v tele, ktoré mu v žiadnom prípade nepatrí. Každý deň si požičiava život niekoho, kto o tom nemá ani tucha. V jedno ráno sa však prebudí v tele Justina a to jeho doterajší spôsob života prevráti naruby. Miesto toho, aby prežil deň tak, akoby ho prežila osoba v ktorej sa ocitol, urobí niečo úplne iné. A výsledkom toho všetkého je, že sa zamiluje. Ale ako môžete žiť s niekým, kto ani nevie, že existujete? Ako môžete žiť s niekým, keď ani sami neviete, kým budete zajtra?


Už na začiatku čítania som bola prekvapená. Autor nemárnil žiadny čas a hlavnú zápletku nám predniesol už v prvej kapitole - alebo skôr v prvý deň. Kniha je totiž to písaná štýlom dní - každá kapitola predstavuje jeden deň hlavnej postavy. S niečím podobným som sa myslím ešte nestretla, ale môžem priznať, že tento štýl písania sa mi celkom pozdáva. Nemala som v ničom zmätok a nikdy som sa nemusela báť, že keby som náhodou musela čítanie predčasne ukončiť, na druhý deň nebudem vedieť, čo sa deje. Pretože ten budúci bude znova akoby o niekom inom - i keď, niekedy ma už vážne nebavilo čítať o tom, ako sa hlavná postava prebúdza. Začiatok každého dňa je vždy rovnaký - to je snáď každému jasné, nie? Ale vráťme sa k samotnému prvému dňu, alias deň 5994 - nečakala som, že hneď ten prvý bude aj ten osudový, ktorý rozhodne o tom, čo sa bude diať ďalej. Autor nám totižto už v prvý deň priniesol hlavnú zápletku a my sme mali možnosť spoznať Rhiannon - dievča, okolo ktorého sa bude neustále motať hlavná postava, vrátane jej myšlienkových pochodov.
Aby som to uviedla na pravú mieru, hlavná postava, čiže A, sa počas dňa, ktorý strávi v tele Justina zamiluje do jeho priateľky Rhiannon a od toho dňa začne porušovať veškeré svoje pravidlá. Nezáleží na tom, či sa na ďalší deň prebudil v tele chlapca, dievčaťa, či dokonca gaya, alebo lezby. Záleží mu iba na tom, aby ju videl, aby bol s ňou. V jeden deň sa prebudí v tele Nathana Daldryho a večer strávi v úplne inom meste, v akom by pôvodne byť mal. Miesto toho sa náš A doviezol na párty, kde sa s istotou stretne s Rhiannon. Zabávajú sa spolu, tancujú spolu, smejú sa - ale ona aj tak nevie, kto to vlastne je, a už vôbec nie, že sa v skutočnosti už spolu stretli. Keď sa však večierok predčasne skončí a A zisťuje, že sa do pol noci nestíha vrátiť späť domov, necháva chudáka Nathana na krajnici v aute, kde ho nasledujúce ráno nájde policajt. Lenže Nathan nevie ako sa na to miesto dostal a absolútne netuší, čo tam vlastne robí. Veď ako by aj mohol, keď jeho život žil niekto iný? Ale kto teda môže za to, čo sa mu stalo? Diabol! Teda aspoň to si myslí on.

Přinutil ho k tomu ďábel
Místní chlapec, kterého v noci našla hlídka policie, tvrdí, že byl posedlí démonem

A tak sa Nathan rozhodne, že to nenechá len tak a za každú cenu musí zistiť čo sa stalo. Počas Nathanovej čiastočne zbytočnej snahy sa nám už ale aj hlavná postava dala do pohybu. A sa rozhodol/rozhodla, že stretávať Rhiannon každý deň ako cudzia osoba ho/ju nebaví, ale že chce, aby vedela kto v skutočnosti je. Aj keby jej mal povedať pravdu. A tak sa stane. Na nič také však nebol ani jeden z nich pripravení.

Páčilo sa mi čítať tento príbeh. Nielenže to bolo veľmi zaujímavé, ale s podobným dielom som sa ešte naozaj nestretla. Autor použil mne úplne neznámy štýl písania a čo som bola ešte viac prekvapená bolo, že v knihe sa objavovalo menej dialógov než opisovania rôznych postáv, prostredí, či situácií. No nedá sa povedať, že by mi to prekážalo. Práve naopak, podľa mňa sa to ku knihe veľmi hodilo a bola som so všetkým spokojná. Obzvlášť som si obľúbila, niektoré myšlienky, ktoré autor zakomponoval do života nášho hrdinu A. To, ako vnímal rôzne náboženstvá, rôzne situácie, alebo ľudí v ktorých sa ocitol. Bavilo ma čítať o tom, ako premýšľa a s niektorými jeho názormi som sa vedela dokonale stotožniť. U mňa to pridáva knihe veľké plus, pretože sa nestáva často, že by som sa s nejakou postavou vedela stotožniť. Ale čítať, čo si myslí A bolo, akoby som si to myslela ja sama. 344 strán mi po dočítaní knihy vôbec nestačili, pretože ja som si ho neskutočne zamilovala.

Postavy:
K hlavnej postave sa už asi vyjadrovať nemusím. Zrejme je to už každému jasné. Ale čo tak rozobrať si Rhiannon? Na začiatku celého príbehu som ju mala vážne veľmi, veľmi rada, ale čím ďalej som sa v čítaní dostávala, tým padala stále nižšie a nižšie. Nedá sa povedať, že by to bolo typické hlúpe dievča, pretože ona má vážne niečo do seba, len ta iskrička tam raz bola a raz zasa nie. V jeden deň som sa tešila s ňou a v druhý deň som sa čudovala čo to splieta. Na jednej strane mi u nej niečo stále liezlo na nervy, ale na tej druhej ... čo by sme robili na jej mieste my? No a potom je tu náš slávny Nathan, ktorého som zasa na začiatku neznášala a ku koncu ku podivu celkom obľúbila. Také zvláštne... No a aby som nezabudla (robím si srandu, na to sa zabudnúť nedá), v knihe sa objavila ešte hromada postáv s rôznymi príbehmi. Opísať ich by však bolo na dlho - veď každý deň, niekto iný = to snáď hovorí za všetko. Ale každá postava sa mi svojím spôsobom páčila. Každá mala svoj príbeh a len veľmi málo sa stávalo, že by som si niekoho svojím spôsobom neobľúbila. Veď vždy to bol náš A, ktorý sa nachádzal v danom tele.

Zhrnutie:
Túto knihu by som asi odporúčala každému. Ak by sa náhodou aj stalo, že niekoho anotácia moc nenadchla a nemá o knihu moc záujem, ešte by som svoj názor prehodnotila. Autor dokázal všetko tak dokonale opísať, že vás to nielenže bude nútiť premýšľať nad životom hlavnej postavy, ale aj tým vlastným. Za seba dávam knihe 5 hviezdičiek, pretože si to podľa mňa naozaj zaslúži. Ku koncu už len poznamenám, že kniha by mala mať aj pokračovanie (ten otvorení koniec je toho aj dôkazom) a tak len pevne dúfam, že sa konečne dozviem, čo je náš A vôbec zač. Už aby to bolo ...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Čítate knihy?

Áno
Nie

Komentáře

1 Katy chan ^^ Katy chan ^^ | Web | 5. ledna 2014 v 9:31 | Reagovat

Tuhle knihu si chci už nějakou dobu přečíst a stále na ní není čas! Sakra!
Nejsi první, u koho vidím hodnocení pět hvězdiček a pozitivní komentář, takže myslím, že si ji opravdu musím přečíst... Až se naskytne čas :)

2 Maťa Maťa | E-mail | Web | 5. ledna 2014 v 14:17 | Reagovat

Som moc rada, že tebe sa tá kniha páčila, ja som z nej taká nadšená nebola :D

3 Smiley ;) Smiley ;) | E-mail | Web | 5. ledna 2014 v 19:08 | Reagovat

Děkuji strašně hrozně mooooc za tvoji zprávu :D :D  - úplně mi zlepšila náladu a vykouzlila nejenom úsměv na tváři,  ale svátky - tedy ty s nejbližší rodinkou jsem si báječně užila♡♡ tyhle Vánoce byly tak krásné! ! :-D a Silvestr taky! A ještě předtím,  než začnu,  chtěla bych se ti omluvit za to, jak dlouho mi to trvalo. Říká se: Vánoce?  Bude spooousta času.  Nesmysl.  Strašně rychle to uteklo! :) :D já si tě nezasloužím, napíšeš mi takovou dlouhou zprávu a já se pak 13 dní neozývám - ach jo ;( *rozpačitý poloúsměv* sama jsem na sebe naštvaná snad ještě víc, než když jsem ráno rozlila půl litru čaje na stůl - všechno plavalo :D
zlobíš se moc? A ty by si se v žádném případě neměla omlouvat !! Nic takového! - ach, trochu ti osvětlím svoje Vánoce :)
:-D
Do 28.12.byly úža - než jsme odjeli k mé příšerné babičce, však jsem ti o ní už vyprávěla, malá chaloupka ve sněhu,  dvůr plný slepic, slabá wifi, jízlivé řeči... :D chi chi, ty a tvoje postřehy mi vždycky tak zlepší náladu! Ďakujem velmi pěkně, že tě mám na síti!! :D )
A vezmu to hezky popořadě,  abych na nic nezapomněla:

1 - Dostala jsem náhrdelník s přívěskem - andělskou runou - z Nástrojů smrti a mamka to sháněla měsíc před Vánoci a v republice byl jediný v jediném obchodě!! Netuším odkud nebo jak se jí to podařilo ♡ Já byla tak nadšená, ale to není všechno - ještě modrou kabelku, oblečení (protože která holka by nemilovala oblečení, když je krásné a s vánoční slevou z 16 € na 7 € ??♡ ;) :D
Potom  knížku Past -Lauren DeStefano (totálně boží), od kamarádky nějakou kosmetiku a od druhé: Svůdné zlo -  Wendy Higgins (žhavé, hl.kluk zastupuje hřích smilstvo a snaží se svést hl.hrdinku, dokud se do ní nezamiluje, vzniká superproblém :D ) a ještě několik menších věciček od dalších příbuzných - kamaradky/babičky/tetička, atd.. prostě letos se to povedlo :-D

2 - Jak jsi psala, že jsi pro pět lidí nakoupila za 20 € a super výhodně - smála jsem se :D já pro 10 lidí nakoupila za 37 € (což jde, ne?) :D a byla jsem na tom podobně, každý z nejbližší rodinky dostal 2-3 dárečky a ostatní po jednom - každopádně, zahrát si na Ježíška nebylo špatné :) bylo to úžasné ;)

3 - gratuluji k té hromadě knížek,  které jsi dostala! Přečetla jsem - přísahám - každičký článek od mé poslední návštěvy a (teď trošku mimo téma- jen jsem si prohlížela fotky na tvém blogu k 50 odstínům[natáčení] -> četla jsi 50 odstínů?  Můj bože, já jsem červená až ke kořínkům svých vlasů barvy hořké čokolády a Chriatian! No teda - zastavila jsem na 70 straně a dál fakt nemůžu, asi na tolik erotiky nemám ještě žaludek,  ale nepopírám,  že se k nim o letních prázdninách vrátím! Mám je všechny 3 v PDF v mobilu :D jsem hrozná 15letá teenagerka?)
## četla jsem tvůj projekt "Pohádka versus realita" :D  no, to jsem se nasmála :D kde jsi ty informace našla?  Rozhodně na Sněhurku a bakterii nezapomenu  :D
A recenze na Den co den! Můj Bože, to bude zástava srdce zase v knihkupectví - musím se tam příští týden vydat, musím! :D ale i ty ostatní knížky - jůů už máš i Město z popela a Roztomilé malé lhářky :-)
No a u mobilu (souhlasím nutnost --> kdyby to pochopili rodiče :D já dostávám mobil jednou za tři roky a zrovna to vycházi na letošek :D :D) a knihovničky - já tě, Marry, úplně vidím, jak tam stojíš a posunuješ hřbety knížek a rozmýšlíš, jak a kam se kterou :D mám radost za tebe :D :D
A od Veronici Rossi - Pod vražednou oblohou (u nás nekonečnou) - četla jsem, recenzovala jsem, začátek trochu moc zmatený, ale pak tak za polovinou se to zlomilo, jak Árie a Perry se líp poznali (možná na konci až moooc dobře se poznali na té střeše,  dole vlci, oni sami...ehmm.. :D) nedokážu si představit,  co bych dělala,  kdyby můj budoucí kluk cítil moje emoce :D

4 - zbytek Vánoc u babičky: už jsem se těšila,  az od tam vypadnem a co nepřijde? Poslední rána :P :D
Moje odporná teta (vzdálená, mám i hodnou tetu) a můj neméně odporný strýc (taktéž vzdálený) budou slavili dporných 40 něco let - nesnáším je, dala jsem si tiché předsevzetí, že se budu se schválně mračit *ďábelský úsměv*ale nakonec jsem měla co dělat,  abych tři hodiny držela takový ten slaďoučký úsměv Mony Lisy :) :D jen se sama sebe ptám - co tak strašného jsem provedla? No? :D to bude nejspíš za těch 50 odstínů :D nechci to ani domýšlet...mmm...

5 - tu story - Devilment Destiny (překlad: Zlomyslnost osudu) mám skoro dopsanou 2.kap.  a začínám 3.tak to bude hezky vcelku na víc stran :D Můj Bože(ano, opakuji se, ale nejsem věřící - jen se ve mně mlátí moc emocí naráz) :D ty jsi mě tak potěšila,  že se ti Danny zamlouvá!! :D kdyby jsi věděla,  co se chystá - jak bude pomáhat odklízet SKUTEČNOU mrtvolu, kterou klepne Daisy - a ještě k tomu v hazardním podniku -  xakru, spoileruji :D jsi betareader přesně pro mě - jsme podobně trhlé (šílené) :D máme podobné zájmy a úchylky (knihy na všechny způsoby *smích*) :-) :-) víš, za co jsem ráda? Že jsi mi tenkrát - nevím,  jestli to bylo 25. nebo 26.června 2013 napsala, jestli bych nemrkla k tobě a nechtěla spřátelit :D kdybych věřila v osud, řekla bych, že nic jiného na tom být nemohlo :D
Hned jak dopíšu - napíšu sem - a rychle pošlu na tvůj mail ;)
[A já věděla,  že ti zvědavost nedovolí čekat až do konce týdne! Jo! :-D :) ]
6 - teprve před třemi týdny jsem seděla ve škole na výtvarným semináři a z rádia se ozvala úplně dokonalá písnička.  A já: ,,Počkat - to znám! Nevíte někdo,  jak se to jmenuje?!"
A kamarádka se usmála a napsala mi na lísteček Counting Stars od One Republic. Panebože. Hrozně na tom ujíždím a taky na Ellie Goulding - Burn. A pak jsem si vzpomněla,  proč ji znám.  Vždyť to je "aligátor ve videoklipu". Vždycky,  když tu hudbu slyším,  mám pocit, že moje sny oživají a já jsem ta nejšťastnější bytost ve vesmíru :D

+vážně všichni kluci? *zírám* Omg, tak to mám co dohánět :D chi chi

A viděla jsem Hunger Games 2!! Tleskám,  to bylo strhující,  úžasné, dokonalé, Katniss a Peeta jsou mojí 2.nej dvojicí (další místa spořím na VA a Divergent...) :D :D
,, Miluješ mě skutečně nebo ne?"  A potom ticho a upřímný pohled. ,,Skutečně."
Tuším, že tahle zpráva bude dlouhá :D takže,  zase někdy :D :D :D

4 Smiley ;) Smiley ;) | E-mail | Web | 5. ledna 2014 v 19:12 | Reagovat

Vidím tu zprávu a říkám si: Marry trefí :-D
Jo, my se vůůůbec nepředháníme :) mimochodem, jaký byl Silvestr? A škola, těšíš se? Ne, nebudu tě zlobit - přeji ti úplně suuupper start do Nového roku 2014! Má být lepší,  než ten předchozí :-D a zkoušky?  My je zvládneme! :-D

5 Smiley ;) Smiley ;) | E-mail | Web | 5. ledna 2014 v 19:14 | Reagovat

A ještě naposledy otravuji: 54 smajlíků bude můj new score :-) nepřestávám se smát :-D  vlastně teď 56 + -

6 *Anii* *Anii* | 14. ledna 2014 v 16:43 | Reagovat

Knížka vypadá pěkně :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama